NÁRODNÍ STRÁŽ

Především tedy žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy, díkůvzdání za všechny lidi, za vládce a za všechny, kteří mají v rukou moc, abychom mohli žít tichým a klidným životem v opravdové zbožnosti a vážnosti. To je dobré a milé před naším Spasitelem Bohem, který chce, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu. Neboť jeden je Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který dal sebe jako výkupné za všechny. To je svědectví dané v pravý čas.

Každý se podřizuj vládnoucím autoritám. Vždyť není autorita mimo Boha a ty, které jsou, od Boha jsou ustanoveny. Proto kdo se staví proti autoritě, staví se proti Božímu řádu; a kdo se proti ní staví, přivodí si soud. Vládcové nejsou postrachem pro dobré skutky, ale pro zlé. Chceš-li se nebát autority, čiň dobro a dojdeš od ní pochvaly. Je přece služebníkem Božím pro tvé dobro. Pakliže však činíš zlo, měj strach. Ne nadarmo nosí meč! Je služebníkem Božím, vykonavatelem spravedlnosti pro toho, kdo činí zlo. Proto je nutné se podřizovat nejen ze strachu před trestem, ale i z rozumu svědomí.

Hle, král bude vládnout spravedlivě a vůdcové budou řídit podle práva. A každý z nich bude jako úkryt před větrem a skrýše před průvalem, jako vodní potoky v suchu, jako stín velké skály v zemi vyprahlé.

Nakloň, Hospodine, své ucho a vyslyš mě, vždyť jsem ubohý a nuzný. Střež mou duši, neboť jsem ti oddán. Ty jsi můj Bůh, zachraň svého služebníka, který doufá v tebe. Smiluj se nade mnou, Panovníku, vždyť k tobě celý den volám. Obvesel duši svého služebníka, neboť k tobě, Panovníku, pozvedám svou duši. Ty jsi, Panovníku, dobrotivý a ochotný odpouštět, velký v milosrdenství ke všem, kdo k tobě volají. Hospodine, pozorně vyslyš mou modlitbu, dopřej sluchu mým prosbám. V den soužení budu k tobě volat, neboť mě vyslyšíš. Mezi bohy není ti rového, Panovníku, a nejsou skutky jako tvoje. Všechny pronárody, které jsi učinil, přijdou, před tebou se skloní, Panovníku, a tvému jménu vzdají slávu. Vždyť ty jsi veliký a konáš divy, ty jsi Bůh, jedině ty. Vyuč mě, Hospodine, své cestě, abych chodil v tvé pravdě, sjednoť mé srdce v bázni před tvým jménem.

I stěžoval si lid Hospodinu, že se mu vede zle. Hospodin to slyšel a vzplanul hněvem. Vzňal se proti nim Hospodinův oheň a pohltil okraj tábora. [...] Mojžíš řekl Hospodinu: „Proč jsi svému služebníku učinil něco zlého? Proč jsem v tvých očích nedošel zalíbení, že jsi na mě vložil břemeno tohoto celého lidu? [...] Nemohu sám unést všechen tento lid, je mi příliš těžký." Hospodin řekl Mojžíšovi: „Shromáždi mi sedmdesát mužů z izraelských starších, o kterých víš, že jsou to starší lidu a jeho správcové. Přiveď je ke stanu setkávání, ať se tam postaví s tebou. Já sestoupím a budu tam s tebou mluvit. Vezmu z ducha, který je na tobě, a vložím na ně, aby s tebou nesli břemeno lidu a nemusel jsi je nést sám."

Hospodine, byl jsi ke své zemi milostiv, změnil jsi Jákobovo vyhnání. Odpustil jsi nepravost svého lidu, přikryl jsi všechny jejich hříchy. [...] Ukáž nám, Hospodine, své milosrdenství a uděl nám svou spásu. Vyslyším, co mluví Bůh Hospodin: Ano, mluví o pokoji ke svému lidu, ke svým věrným, jen ať se nenavrátí ke své pošetilosti.

Toto praví Hospodin, tvůj stvořitel, který tě utvořil v matčině lůně a bude ti pomáhat: Neboj se, Jákobe, můj služebníku, Ješurúne, kterého jsem vyvolil. Neboť vyleji vody na žíznivou zemi, proudy na vyprahlou půdu, vyleji svého ducha na tvé potomstvo, své požehnání na tvé potomky. Budou bujně růst jako tráva, jako vrby u vodních toků. Jeden řekne: „Jsem Hospodinův," jiný se bude nazývat Jákobovým jménem a další si vytetuje na ruku: „Hospodinův jsem," a bude se pyšnit jménem Izrael.

Když to uslyšeli, zasáhlo je to do srdce a řekli Petrovi a ostatním apoštolům: „Co máme dělat, bratři?" Petr jim odpověděl: „Čiňte pokání a každý z vás ať se dá pokřtít ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů, a dostanete dar Ducha svatého. Neboť platí to zaslíbení vám a vašim dětem i všem dalekým, které povolá Pán, náš Bůh." I mnoha jinými slovy jim to dosvědčoval a napomínal je: „Zachraňte se před tímto pokřiveným pokolením!"

I řekl Bůh: „Učiňme člověka podle našeho obrazu, podle naší podoby, ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad všemi plazy, kteří se plazí po zemi." Bůh stvořil člověka podle svého obrazu, podle obrazu Božího ho stvořil, jako muže a ženu je stvořil. A Bůh jim požehnal a řekl jim: „Ploďte se a množte se a naplňte zem, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem a nade vším živým, co se hýbe na zemi."

Hospodin Bůh řekl: „Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomocníka jemu rovného." [...] Proto opustí muž otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem. [...] Podřizujte se jedni druhým v bázni Kristově. Ženy, podřizujte se svým mužům jako Pánu. [...] Muži, milujte své ženy, jako i Kristus miloval církev a vydal sebe za ni. [...] Děti, poslouchejte své rodiče v Pánu, neboť to je spravedlivé. [...] Manželství ať je ve cti u všech a manželské lože neposkvrněné, neboť smilníky a cizoložníky bude Bůh soudit.

Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi dal ze světa. Byli tvoji a mně jsi je dal a tvé slovo zachovali. [...] Neprosím jen za ně, ale i za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří, aby všichni byli jedno. Jako ty, Otče, jsi ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby uvěřil svět, že jsi mě poslal.

Požehnaný Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás požehnal vším duchovním požehnáním v nebesích v Kristu! V něm nás vyvolil před založením světa, abychom byli před ním svatí a bez poskvrny v lásce. [...] V něm máme vykoupení skrze jeho krev, odpuštění prohřešků podle bohatství jeho milosti.

Z toho důvodu klekám na kolena před Otcem, od něhož se jmenuje každý rod v nebesích i na zemi, aby vám podle bohatství své slávy dal, abyste byli posilováni mocí skrze jeho Ducha ve vnitřním člověku, aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích, abyste byli zakořeněni a založeni v lásce.

Neshromažďujte si poklady na zemi, kde je kazí mol a rez a kde zloději podkopávají a kradou. Ale shromažďujte si poklady v nebi, kde je nekazí ani mol ani rez a kde zloději nepodkopávají ani nekradou. [...] Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.

A to říkám: Kdo rozsévá skromně, bude také skromně žít; a kdo rozsévá štědře, bude také štědře žít. Každý ať dává podle toho, jak si předsevzal v srdci, ne s nevolí nebo z donucení; neboť Bůh miluje veselého dárce. [...] Díky budiž Bohu za jeho nevýslovný dar!

Jdi k mravenci, lenochu, pozoruj jeho cesty a zmoudři! Nemá vůdce, úředníka ani vládce, a přece si v létě připravuje pokrm, v době žně shromažďuje svou potravu. Dokdy budeš ležet, lenochu? Kdy vstaneš ze svého spánku?

Ty tedy, mé dítě, posiluj se milostí, která je v Kristu Ježíši. A co jsi slyšel ode mne před mnoha svědky, svěř věrným lidem, kteří budou schopni učit i jiné. [...] Očišťuje-li se tedy někdo od tohoto, bude nádobou ke cti, posvěcenou, užitečnou pánu, připravenou ke každému dobrému skutku.

Ale ty zůstávej v tom, čemu ses naučil a co ti bylo svěřeno, protože víš, od koho ses to naučil, a že od dětství znáš svatá Písma, která tě mohou učinit moudrým ke spáse skrze víru v Krista Ježíše. Veškeré Písmo je Bohem vnuknuto a užitečné k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti.

Copak jsem ti nepřikázal: Buď rozhodný a odvážný? Nelekej se a neděs! Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, bude s tebou, kamkoli půjdeš. [...] Ať se kniha tohoto zákona nevzdálí od tvých úst. Přemýšlej o ní ve dne v noci, abys bedlivě dodržoval vše, co je v ní zapsáno.

Jestliže se můj lid, který se nazývá mým jménem, pokoří a bude se modlit, vyhledávat mě a odvrátí se od svých zlých cest, vyslyším ho z nebes, odpustím mu jeho hřích a uzdravím jeho zemi. [...] Nyní budou mé oči otevřené a mé uši nakloněné k modlitbě z tohoto místa.

Jestliže budeš opravdu poslouchat Hospodina, svého Boha, a činit, co je v jeho očích správné, naslouchat jeho přikázáním a dodržovat všechna jeho nařízení, nevzložím na tebe žádnou nemoc, kterou jsem vzložil na Egypt. Já jsem Hospodin, tvůj lékař. [...] Hospodin tě učiní hlavou, a ne chvostem, budeš jen nahoře a nebudeš dole.

Svolav svých dvanáct učedníků, dal jim moc nad nečistými duchy, aby je vymítali, a aby uzdravovali každou nemoc a každou chorobu. [...] A když půjdete, kažte: ‚Přiblížilo se nebeské království.' Nemocné uzdravujte, mrtvé křiste, malomocné očišťujte, démony vymítejte. Zadarmo jste dostali, zadarmo dejte.

Ježíš řekl Židům, kteří v něho uvěřili: „Zůstanete-li v mém slově, budete opravdu mými učedníky a poznáte pravdu a pravda vás osvobodí."

O těchto věcech je napomínej a zapřísahávej před Bohem, ať se nehádají o slova; to k ničemu není a vede ke zkáze posluchače. Usiluj se ukázat před Bohem jako osvědčený, jako dělník, který se nemá za co stydět a který správně vykládá slovo pravdy.

Toho bezbožného příchod je podle působení satanova se vší mocí a se lživými znameními a divy a se vší klamnou lákavostí nepravosti pro ty, kdo hynou, protože nepřijali lásku k pravdě, aby byli spaseni. [...] Tedy, bratři, stůjte a držte se tradic, kterým jste se naučili buď našim slovem, nebo naším listem.

Adam poznal svou ženu Evu; ona otěhotněla a porodila Kaina. [...] Kain promluvil ke svému bratru Ábelovi... Když byli na poli, povstal Kain proti svému bratru Ábelovi a zabil ho. Hospodin se Kaina zeptal: „Kde je tvůj bratr Ábel?" Odpověděl: „Nevím. Cožpak jsem strážcem svého bratra?"

Hospodine, náš Pane, jak vznešené je tvé jméno po vší zemi! [...] Co je smrtelník, že na něho pamatuješ, syn člověka, že se o něho staráš? O málo jsi ho učinil menšího než bohy, slávou a důstojností jsi ho korunoval.

Otevři ústa za němého, za právo všech opuštěných! Otevři ústa, suď spravedlivě, ujmi se práva utištěného a nuzného!

Pozdvihnu oči k horám. Odkud přijde má pomoc? Má pomoc je od Hospodina, který učinil nebe i zemi. [...] Hospodin je tvůj strážce, Hospodin je tvůj stín po tvé pravici. [...] Hospodin bude střežit tvůj odchod i příchod nyní i navěky.

Kdo sídlí v úkrytu Nejvyššího, přečká noc ve stínu Všemohoucího. Řeknu Hospodinu: „Mé útočiště, má pevnost, můj Bůh, v něhož doufám!" [...] Když na mě zavolá, odpovím mu, v soužení budu s ním, vysvobodím ho a poctím ho.

Neboj se, ty, která jsi byla opuštěna, nebudeš zahanběna! [...] Každá zbraň ukovaná proti tobě nebude mít úspěch a každý jazyk, který se s tebou pustí do soudního sporu, usvědčíš. To je podíl služebníků Hospodinových.

Hospodin mluvil k Mojžíšovi: „Mluv k Áronovi a k jeho synům: Takto budete žehnat synům Izraele, říkejte jim: ‚Hospodin ať ti žehná a chrání tě! Hospodin ať rozjasní nad tebou svou tvář a je ti milostiv! Hospodin ať obrátí k tobě svou tvář a obdaří tě pokojem!' Tak budou klást mé jméno na syny Izraele a já jim budu žehnat."